Článek (aneb co se u nás děje)

Ohlédnutí - Májové a Podzimní Open - 12/10/2014

Protože draci nikdy nespí, maximálně jen pobrukují a z tlamy se jim dere úzký sloupek dýmu, navštívili jsme po konci sezóny a před jejím začátkem dva amatérské turnaje pořádané v Kunratické hale. Dále Vám přinášíme ohlédnutí a naše vzpomínky na tyto akce.

 

MÁJOVÉ OPEN

Chýlila se polovina měsíce května a většina lidí měla plno svých povinností a starostí. Sezóna již skončila (s vědomím, že letos jsme se udrželi jen tak tak), a tak hledali naši borci nějakou další výzvu. Proto jsme se již před časem přihlásili po dlouhé odmlce do mimosezónního turnaje. Jednalo se o turnaj hraný 11.5. v nám dobře známé hale základky Kunratice.
 

Toho rána jsme se sešli v elitní sestavě (viz foto) a do útoku se nám vrátil hostující hráč Elite Míša Laštovka. První zápas nás čekal proti „amatérskému“ týmu Finest Selection a s našimi zkušenostmi jsme mohli očekávat přímočaré vítězství v rámci skupiny. Avšak jak už to tak u nás po ránu chodí, očím posetým ospalkami chvíli trvá, než zaostří bránu. Minuty zápasu utíkaly a až chvilku před koncem se probudil Honza Škeřík a zpečetil hochům první výhru. Specialitou konce každého zápasu byla šance pro slabší týmy získat jeden bonusový bod z proměněných nájezdů. Této šance jsme v první sérii nájezdů nevyužili. Ne snad že bychom bod navíc nechtěli, ale štěstí zrovna nestálo na straně našich sniperů.

Tak jako tak přišel o deset minut později další zápas, v němž jsme mohli opět předvést svoje roky nabité zkušenosti. Čekal nás tým s defenzivním názvem Golmans s.r.o., který se však na turnaj nedostavil, a tak jsme se tedy setkali s Prague Panthers. Pár vydařených akcí a otevřená brána soupeře přinesla výsledek 3:1, jenž nás posadil na trůn skupiny A a předčasně korunoval na krále krásného nedělního turnaje.

Zlatým hřebem i tohoto zápasu byly nájezdy, na nichž se naši kluci opravdu vyřádili, a to konkrétně v pořadí: Tomčak, Kundi, Tomihovyndej, kteří po báječné práci na holi, znemožnění a překonání gólmana, měli na svých bedrech poslední úkol – trefit z bezprostřední blízkosti zařízení. Avšak všem třem se to stalo osudným. (Divák by až řekl, že to byla show pro jeho potěšení). Do čtveřice nastoupivší Pjótr předvedl dokonale stejný zákrok, ale s rozdílným vyvrcholením. Trefa do brány rozčeřila vody dračího znemožnění a nastolila vteřiny úcty. Tak či onak jsme na nájezdy opět prohráli a další bodík šel na vrub soupeři.

Po základní skupině nastala více než dlouhá pauza. Vyplnění tohoto čtyřhodinového časového prostoru jsme našli až v nedaleké pizzerii, která se nám stala tak trošku osudná. Vynikající oběd, spláchnutý vydatným pivem, zapříčinil sníženou pohyblivost v klíčových zápasech o postup. Bez dalších okolků dračí tým očekával následující čtvrtfinálový zápas se soupeřem z naší základní skupiny, jenž se několikrát zachraňoval, a to Finest Selection. Ačkoli byl zápas místy dosti vyrovnaný, jejich hole projevily větší hlad po gólech, neboť ty naše již byly od obědu přesycené. I přes veškerou snahu, krátký časový interval druhé poloviny nám už nestačil na záchranné góly, a tak třetí turnajový zápas sesadil favority z jejich týmu. Konec zápasu signalizoval 3:1 pro Finest Selection.

Kdybychom poslechli naše týmové analytiky a nehnali se za každou dostupnou výhrou, mohla být naše sportovní neděle delší a na zápasy bohatší. Takto jsme se blýskli krásnou výhrou v základní skupině a vše si zpečetili smolnou prohrou v postupu do vyšších příček turnaje. Chybami se člověk učí a Podzimní Open by mohlo být šancí, jak napravit naše květnové nezdary. Třešničkou na dortu zářijového turnaje by mohl být severský tým s účastí dávné dračí legendy: Lukáše Ševcovice. (Rozuzlení této události hledejte v další části ohlédnutí).

(Pro doplnění uvádíme odkaz na oficiální report)



PODZIMNÍ OPEN

Minulý víkend se náš tým zúčastnil již druhého turnaje pod záštitou pořadatelů Zahrajemsi.cz. Stejně jako před třemi měsíci jsme byli slosováni do skupiny „A“, a to s poměrně silnými soupeři.

V prvním zápase jsme stanuli proti týmu FbC Start98 C. O hodinu později nás čekali bojovníci z FbC Vittoria S. Town. Zajímavostí tohoto víkendu byl fakt, že náš kádr přijel podpořit bývalý zakládající člen a kanonýr z první sezóny Lukáš Ševcovic. (Tým Lukáše Š. se bohužel nemohl z důvodů vnitřní organizace a neshod dostavit, a tak jsme v našich řadách přivítali překvapení v podobě přímé účasti naší legendy). Kvůli absenci obou gólmanů před síť usedl a výzvu přijal také suchdolský suverén Martin Zimmer.

Díky zkušenostem z májového Openu, kdy jsme se pasovali na lídry turnaje hnedle od začátku zahájení, zahráli si 3 zápasy za 2000,- a šli domů, jsme se rozhodli, že nejlepší by bylo první dva zápasy prohrát, následně pustit bojovnost z řetězů a dále se bít, co to dá. Tahle taktika nám měla zaručit minimálně jeden zápas oproti květnu navíc... Tak se také stalo...

V prvotním utkání jsme vlítli na „Startíčky“, miláčky celé haly, trošku bojovněji a zápas odstartovali povedeným gólem. Skvělé kličky a vykoupání soupeře se zhostil Lukáš Ševcovic, po nahrávce od něj zavěšoval Kundi. Euforie z gólu však přerostla v realistické očekávání poměrně brzy, a tak se po necelých deseti minutách na tabulce výsledků rozsvítil nápis 1:3.

Hodinová pauza byla vyplněna brankařovou koncentrací na příští zápas a milým překvapením v podobě oroseného plastového kelímku :).

Siréna v hale odkvílela nástup, abychom stanuli před druhým týmem. Plánovaná taktika nám visela nad hlavou jako Damoklův meč a my holt nemohli jinak, než opět prohrát. Zápas jsme hráli poměrně vyrovnaný, ale bohužel do naší branky padly jediné dvě střely, na které se soupeř zmohl. Branka, pro kterou si Ševčák přijel, padla v tomto utkání a výsledek 2:1 vedl ke kárnému řízení gólmana a intenzivnějšímu soustředění na další boj. Nyní nám nezbývalo než vyhrát, abychom s ostudou a plaketou posledního místa neodcválali zpět do svých domovů.

Třetí naše utkání neslo v rozpisu jméno protihráče TBC Horoměřice B. Nám již známý tým, který není těžké porazit (když jim nepřijde „áčko“ :)). Štěstí se na nás pěkně usmálo a... Prdlajs štěstí, ale Címovy skvěle mířené míčky za záda brankáře nám zaručily postup do osmifinále, a to s výsledkem 3:2. Branky vsítili: Címa 2x „ultrašoupákjentamzafič“ a Kundi „náhodajakprasežesemtozastrefil“...

Výhra předchozího zápasu roztočila v každém z nás soukolí naděje a my začínali věřit, že ve čtvrtém zápase konečně ty „Startíčky-osmadevadesátečky-céčíčka“ definitivně porazíme. Nutno říct, že zápas to byl vskutku vyrovnaný, plný dramatických momentů, gólů na obou stranách, vyhrocených situací, podivného pískání pánů rozhodčích, dalšího gólu, který dal Dobi, některých vážně povedených zákroků gólmana a toho všeho, co má správná exhibice obsahovat. Bohužel přes všechna naše snažení, a dokonce i čtyři góly, které vsítili Míša, Kundi, Dobi a Ševčák, jsme si z tohoto zápasu odnesli pohárek konejšící 8. místo a společnou fotečku v neúplné sestavě.

Ačkoli umístění se nám povedlo obsadit o 3 schůdky horší než posledně, zápasů a zábavy jsme si užili o jeden více. Kdo ví. Třeba to už příště vyjde :D. (A to příště může být na už nyní plánované únorové Open hrané 1. února opět v Kunraticích).

(Pro doplnění uvádíme odkaz na oficiální report)

 
    Autor: Škéřa, Lukáš