Článek (aneb co se u nás děje)

8. Turnaj aneb Královodvorské bodobraní - 29/04/2017

Uplynul necelý měsíc a my jsme se opět vydali hájit černožluté dračí barvy, tentokrát do Králova Dvora u Berouna. Zde jsme jako pořadatelé turnaje vyzvali na souboj o pád do pralesa týmy FC Vorms Praha a Bourbon Praha. Po velmi dlouhé době se nás sjelo dost, a tak jsme mohli pomýšlet na uzmutí nějakých bodíků, zvlášť proti týmům také namočeným do sestupových vod. Jediný, kdo nepřijel, byl Tronda. Přijelo nás nicméně tolik, že jsme mohli nechat v každé třetině odpočívat jednoho hráče. Vzhledem k výkonu některých jednotlivců, především v prvním zápase, bychom však potřebovali náhradníků mnohem víc. Jinak nehrál ještě Martin Škeřík, který se však vžil do role zapisovatele a za to mu patří vřelý dík. Speciální poděkování pak patří Marušce, která místo odpočinku a sobotního volníčka přijela a celý den seděla u časomíry. Navíc svou přítomností zajišťovala zdravotní službu a není náhoda, že se nikomu za celý den nic nestalo. DĚKUJEME, MARUŠKO A MARTINE!

F.C. Vorms Praha - SK Black Dragons

 Vormové nás posledně vyklepli a my jsme jim chtěli tuto porážku vrátit. Utkání začalo nádherným silovým buly, kdy Míša nechal po dramatické přetahované galantně vyhrát protihráče v sukni. Úvod utkání se nám ovšem příliš nepovedl. Alespoň co můžu hodnotit z pozice diváka, tak jsme se vůbec nedrželi dohodnuté taktiky. Před zápasem jsme si u branky řekli, že budeme držet míček, v klidu si ho nahrajem, rozehrajem s rozvahou a nebudeme zbrkle odevzdávat loptičku soupeři. S úvodním hvizdem jako by někdo mávnul kouzelným proutkem, protože jsme dělali přesný opak toho, o čem jsme se bavili asi dvě minuty předtím. Jakmile měl náš hráč míček, okamžitě se ho snažil nahrát nebo dát dlouhý pas dopředu, případně zkusil naší oblíbenou kratochvíli - prosólovat se do rohu hřiště. Všechno to vedlo akorát ke ztrátám míčku a skoro jsme se ani nedostali k ohrožení branky. Je však nutné dodat, že tím, že se nám sjela obrana, jsme soupeře k šancím příliš nepouštěli. Ukázalo se tak, že pokud se sejdeme, jsme schopní něco uhrát a být konkurenceschopní. V osmé minutě písknul rozhodčí sporný nájezd pro soupeře. Míček směřující do rohu zastavil Dobi někde na půlce, navíc za ním situaci jistil ještě Jiří. Přesto to ten plešatý zakulacený pán vyhodnotil jako hru proti pravidlům a poslal našeho hráče na trestnou lavici. Nájezd samotný protihráč neproměnil, neboť vůbec netrefil branku. Dobře Mára! Oslabení odehrála naše čtyřka jako vždy bezvadně a jelo se dál.

 Na začátku druhé třetiny vyhodil hostující brankář dlouhý míček. Míša a Jiří to uprostřed hřiště nějak špatně odkomunikovali a za nimi se objevil osamocený hráč před brankou, který trefil vedení 1:0. Nám se podařilo srovnat až v čase 10:31, kdy ani nevím, jak dostal míček do branky Tomčak. Asistenci si připsal Martin. Pak jsme se trochu herně zvedli a dokázali si dát pár míčků na střed nebo do lajny. Ne že by z toho něco bylo, ale hra se zlepšila. Do vedení jsme se dostali už o několik chvil později, kdy nejdřív Forrest vystihl rozehrávku beka na křídlo. Zajel s míčkem za branku a chtěl ho zasunout okolo tyčky do branky. To se mu však vlivem technické nedokonalosti nepovedlo. Míček se nicméně odrazil do rohu, kde ho vybojoval Dobi. Na podruhé se mu povedlo najít Címu na středu hřiště a ten opět potvrdil pozici nejlepšího střelce týmu.

 A jak jsme byli v euforii, tak se nám povedl i nástup do závěrečné třetiny. V čase 1:29 se dostal sám před gólmana Tomčak a trefil nádherně růžek branky. Nepamatuji se, že by se mu kdy tohle povedlo na tréninku, ale byl to parádní zásah. Asistence byla připsána Jiřímu.

Více gólů už v tomto zápase nepadlo a my jsme tedy mohli po delší odmlce opět oslavit zisk tří bodů a jít si odpočinout před druhým zápasem. Hráčem utkání nemůžu vyhlásit nikoho jiného než Tomčaka, který vstřelil dvě branky a navíc dirigoval obranu, která dostala jen jediný gól. To se nám letos povedlo teprve potřetí. Na druhé straně je potřeba zmínit, že někteří jednotlivci zahráli hluboko pod svou tradiční úroveň. Nemá cenu jmenovat a shazovat hráče jmenovitě, každý si jistě dokáže sáhnout sám do svědomí a zamyslet se nad svým výkonem.

SK Black Dragons vs. FC Bourbon SK Praha 4

 Do druhého utkání jsme nahodili žluté dresy. Bourbon jsme na podzim porazili 8:4, a protože soupeři přijelo jen sedm hráčů do pole, dělali jsme si naděje na další tři body.

 Začátek utkání jsme si nechali úplně zbytečně utéct. Zbrkle jsme odevzdávali balónky, nedokázali si kloudně nahrát a po pěti minutách jsme nechali soupeře vstřelit úvodní gól utkání. Naštěstí se nám povedl stejný nejapný kousek jako v prvním zápase. Již po minutě a půl jsme v útočném pásmu zatlačili soupeře k brance a rezultoval z toho krásný Címův gól po zemi po přihrávce od Škéři. Soupeř se držel velmi neobvyklé taktiky, kdy čtyři hráči bránili svoji polovinu hřiště a pátý byl sám vysunutý až před naší bránou. Nám tento způsob hry dělal značné potíže, protože jsme nebyli schopni protihráče ve hře čtyři na čtyři přehrát. Navíc jsme se furt ohlíželi za sebe a dávali pozor, jestli si jeden náš hráč hlídá vysunutého útočníka soupeře. V čase 10:11 se pak naši skalní fanoušci dočkali nečekaného – Dobi dal gól. Kdo si však myslel, že uvidí klasickou Dobiovku, musel být zklamán. Náš kapitán Lukyn nahrál z rohu před branku a Dobi z bezprostřední blízkosti trefil volný prostor branky. Byl to jeho první gól v sezóně a věřím, že ne poslední.

 Do druhé třetiny jsme vlítli s tím, že je nás dost a soupeře uběháme. Studenou sprchu si však pro nás připravil soupeř, který už po minutě hry srovnal na 2:2. A je nutno dodat, že to byl gól nanejvýš stupidní. Protivník rozehrával standardku uprostřed hřiště, jednoduše nahrál na metr spoluhráči a ten prostřelil bránícího hráče i nic nevidícího Máru. Zápas tak začal znovu od začátku. My jsme soupeře stále tlačili a tlačili, ale na gól jsme se nezmohli. Ať už jsme šli do protiútoku nebo do zajištěné obrany, vždy jsme to nějak zadrbali a dostali se maximálně ke střele, kterou polapil gólman.

 O pauze jsme si řekli, že už není na co čekat. Čeká nás poslední třetina a není na co šetřit síly. Soupeře jsme zmáčkli a v čase 3:29 jsme dali gól na 3:2. Címa dostal opět míček na střed, neunáhlil se se svojí střelou a namísto toho našel u tyčky stojícího Forresta, který nepohrdl nabídnutou oportunitou, z úhlu prostřelil brankáře a dostal nás do vedení. Že má každý příběh dvě strany dokazuje i to, že se později oba hráči shodli, že jim to sjelo. No a co. Euforii však bleskurychle vystřídala deprese. Už po necelé půlminutě totiž přišel smutný okamžik pro našeho kapitána Lukyna. Soupeř od manťáku vystřelil prudkou střelu mířící úplně mimo branku, trefil jí však Lukyho do obličeje tak nešťastně, že si dal vlastní gól. Navíc z toho byl velmi otřesený a chvilku se zvedal ze země. Jaký kontrast oproti podzimnímu mači, ve kterém skolil na kolena soupeře hattrickem. Co však přišlo po vyrovnávacím gólu, nelze snad ani popsat slušnými slovy. Nechali jsme jet soupeře dvakrát samotného na Máru a ten ho naštěstí v obou případech vychytal. Nebýt těchto veledůležitých zákroků, utkání bychom prohráli. Kromě samostatných úniků jsme soupeře nechali střílet a ohrožovat naší branku. Lavičkou se nesly ostřejší verze výrazů ''já na to nemám nervy'', ''co děláš, ty plantážníku'' a ''jděte všichni k šípku''. Vzduchem během utkání proletěla nejedna florbalka... Naštěstí jsme svou klinickou smrt přežili a zápas skončil i přes závěrečnou minutu a půl v oslabení remízou 3:3.

 Hráčem utkání vyhlašuji Máru, protože nám vychytal bod a protože si to nikdo jiný nezaslouží. Na druhou stranu je fajn, že jsme poprvé v letošní sezóně odehráli turnaj bez porážky a posbírali další důležité body do tabulky. Dále je zajisté potěšující fakt, že jsme obdrželi velmi málo gólů. Dát bychom jich vždy mohli více, ale pokud to tentokrát přineslo čtyři body, zlobit se nikdo nebude. V tuto chvíli máme 19 bodů a to bude téměř jistě stačit na udržení se v soutěži mužů. Čekají nás ještě dva turnaje a popravdě řečeno z nich už asi moc bodů neuděláme. Rozhodně to ale zkusíme a třeba nějakého soupeře zaskočíme.

 Příští turnaj odehrajeme v neděli 9. dubna. Vyzveme týmy Florbal Poděbrady a Elite Praha. Poděbrady nás v prvním vzájemném utkání porazili 3:1 a zápas byl dosti vyrovnaný. Naši tréninkový parťáci z Elite nás vyklepli 7:2, tak jim snad do příště dojde střelný prach, protože mají poslední dobou neuvěřitelnou produktivitu. První zápas začíná již v 8:00 a druhý v 10:20. Hrát se bude ve sportovní hale na Děkance.

Autor: Thomas von Chaloupek aka Forrest aka Tomiho vyndej