Článek (aneb co se u nás děje)

7. Turnaj aneb řekni, kde ty body jsou, co se s nima mohlo stát... - 22/02/2017

Na další turnaj letošní sezony jsme se vydali do dálného Kostelce nad Černými Lesy. V místní pěkné hale s nádherným retro zázemím jsme sehráli utkání s týmy J.B.M. Praha a Sokol Benátky ''B''. I tentokrát se nás sešlo jen pár vyvolených. Chyběli desátník Kundelásek, Jiří ''Rosa'' Novosad, Ondra ''Steven Segal'' Psota a Tomčak, který když zjistil, kde je Kostelec, raději nahlásil nemoc na celý víkend. Do sestavy se naopak vrátili inženýr v naději Škéřa a Martin Škeřík, který se vyléčil z nemoci a jehož stav byl slučitelný se sportem. Vzhledem k tomu, že se nám sjeli jen dva obránci, Martin Škeřík a Petr, museli jsme vyřešit nepříjemnou situaci v naší defenzivě přeložením křídelníka Škéři, za normálních okolností útočníka větrajícího obrany soupeřů, do obrany. Už po první třetině jsme však stáhli na beka i Trondu, protože na tři beky jsme hráli tužku.

J.B.M. Praha vs. SK Black Dragons

 V utkání proti předposlednímu týmu tabulky jsme se nemuseli nikam hnát. Soupeř potřeboval naopak porazit nás a my jsme se mohli držet opatrné hry s klidnou rozehrávkou a bez brzkého inkasovaného gólu. Tuto taktiku však pohřbil už po devatenácti vteřinách Pjótr. Dostal se pod tlak v rohu hřiště, a ačkoliv na něj spoluhráči řvali, ať pošle míček po lajně na volného spoluhráče, rozhodnul se míček jebnout do druhého rohu. Odtud protihráč snadno našel neobsazeného kolegu před brankou a ten štěstím o tyčku překonal Máru. Není horšího začátku než gól v první minutě utkání od soupeře, kterému se tak těžko dávají góly. První lajna šla se sklopenou hlavou střídat a druhá šla zkusit co nejrychleji odpovědět. A to se povedlo. Okamžitě si díky bratrům Laštovkovým vypracovala tlak a už v čase 0:52 vyrovnal Michal po přihrávce od Martina. Takový impuls jsme potřebovali. Nejen že zápas začal opět od nuly, ale především to kluci urvali svou typickou zarputilostí a bojovností. Kéž bychom mezi sebou měli víc takových bojovníků... Hra pak plynula dál, ale v první třetině se skóre neměnilo.

 Ta druhá začala dobře. Rozhodčí pískli soupeři hru v brankovišti a my jsme dostali možnost jet trestné střílení. K němu se postavil mistr všech mistrů Thomas von Chaloupek. Brankáře suverénně vymíchal a kličkou do backhandu zasunul míček do úplně prázdné branky. Byl to první proměněný nájezd našeho týmu v této sezóně a to už jsme jich jeli celkem pět. Jeden jsme sice kamarádsky zahodili, ale i tak je tato bilance nechvályhodná. Soupeř naneštěstí po třech minutách srovnal a za další minutu už vedl. V desáté minutě předvedl záblesk geniality Címa. Rozehrál balónek od vlastní brány na střed hřiště, kam si seběhl Forrest od mantinelu, elegantně si obhodil obránce a mazal si to na soupeřova gólmana. Na vyjeduvšího brankáře si přichystal dlouhou kličku do backhandu a opět do odkryté klece skóroval. 3:3. Co však přišlo v poslední minutě druhé třetiny? Ano, gól soupeře. Už si přesně nepamatuji, jak který gól soupeře padnul. Ukázalo se však, že Škéřa není příliš silný v pokrývání protihráčů před naší brankou a některé góly jdou za ním. Hanba mu! Musím se ho ale také zastat, protože šel na beka bez remcání, ačkoliv to není jeho klasická pozice.

 Popis třetí třetiny zkrátím. Góly soupeře v první, osmé a dvanácté minutě rozhodly o osudu utkání. Místo srovnání přišla akorát potupa a zmar. Konečné skóre je 7:3. J.B.M. hrálo celý zápas stejnou jednoduchou hru. Borci nahazovali dlouhé míčky na útočníky, kteří se snažili o rychlé zpracování a střelbu. Navíc nás přehrávali v situacích tři na tři, dva na dva a i nahrávkami zpoza branky nacházeli své spoluhráče v dobrém postavení před brankou. Pánové z J.B.M. hráli také dost tvrdě, což na naše chatrné tělesné schránky platilo. Jednou jim rozhodčí foukli faul za hrubost a my dostali možnost hrát přesilovky. Ty jsme zkoušeli na tréninku a dle mého názoru to docela šlo. V zápase samotném jsme však hráli naši klasiku, kdy tři hráči utvoří trojúhelník u půlky hřiště a ve výsledku z toho nejsou ani střely na branku, natožpak dokonce góly.

 Utkání nám ukázalo, jak na tom momentálně jsme. Gólů jsme dali málo a dostali nechutně moc. Navíc jsme ani nebyli lepší než soupeř. Ten soupeř, který letos vyhrál jen jednou a vedle toho čtyřikrát remizoval, nás roznesl na kopytech a přiblížil se k nám v tabulce na pouhé dva body. Za hráče utkání vyhlašuji sám sebe za dva pěkné góly. Pochvalu zaslouží i ostatní hráči, protože makali a snažili se. Mára pochytal pár slušných šancí. Bohužel, jako tým jsme pohořeli a zápas zaslouženě prohráli.

Sokol Benátky ''B'' vs. SK Black Dragons

 Do druhého utkání jsme vstoupili s vědomím, že nám moc sil předchozího mače nezbylo. Navíc si Martin Škeřík natáhnul tříslo a v zápase pouze stínoval.

 Samotný zápas nebyl z naší strany vůbec špatný celé dvě třetiny. Sice jsme prohrávali 3:0, ale vezmeme-li v potaz, že soupeř měl hráčů na více než dvě lajny a nás tam poletovalo jen pár přichcíplých dráčků, nebylo to tak zlé. Navíc hra samotná byla vyrovnaná. Sokolíci často volili přihrávku zpoza branky před Máru, ale taková zpětná přihrávka našla akorát naše hole a vyslala nás do rychlého protiútoku. To byl největší kámen úrazu tohoto zápasu. Šli jsme od nespočetného množství protiútoků. Vždy jsme však zvolili přihrávku, když jsme to měli zkusit sami, a naopak kličku, když šlo najít lépe postaveného spoluhráče. V jedné dobré šanci si bohužel Dobi pozdě křikl a nedostal tak přihrávku před prázdnou branku. Sorry jako :D. Kvalita přihrávek byla taky mizerná. Nebyli jsme schopni skórovat, a to ne vinou kostelecké haly. Naopak soupeř si hrál svoje a některé góly, co nám dal, je sportovně nutné uznat za velmi pěkně sehrané. Ve třetí třetině s náma Sokolíci zamávali jak s vlaječkami na prvního máje a přidali další čtyři branky. Tři z toho v rozmezí šedesáti čtyř sekund. Nám se podařilo utkání lehce zdramatizovat pouze v úvodu třetí třetiny, kdy jsme snížili na 4:2. O obě branky se postaral náš pravidelný střelec Martin Laštovka. Nejprve se mu podařilo připsat si gól, aniž by tušil, jakou částí těla či florbalky vlastně míček do branky dostal. Podruhé tam však vystřelil neskutečný růžek. Áčko si připsal Forrest, ale veškerá zásluha na gólu jde za naší desítkou. Kéž bychom měli víc takových střelců. Více jsme se však bratrům ze Sokola nepřiblížili a utkání prohráli 7:2.

 Příští turnaj se koná v neděli 19. března v Králově Dvoře a pozor - tento turnaj pořádáme! Apeluji tímto na všechny členy i fanoušky tělovýchovné jednoty SK Black Dragons, aby se pokusili rozvrhnout svůj čas tak, aby mohli o tomto víkendu přijet reprezentovat a pomoci s pořádáním. Nezapomeňte ani na své dražší polovičky a pokuste se je přesvědčit, že ideálním nedělním programem muže být i den strávený s hráči týmu SK Black Dragons v zadýchané a upocené hale. Co víc si přát? Na tomto turnaji se střetneme v 9:10 s týmy F.C. Worms Praha a ve 12:40 s FC Bourbon SK Praha 4. Wormům máme co oplácet z minula a především si musíme pohlídat kapitána soupeře, který nám dal minule hattrick. Ještě důležitější bude ale druhé utkání. FC Bourbon se zatím krčí na chvostu tabulky a pro nás to bude utkání sezóny. Tak všichni doražte, ať se nám podaří urvat tři body a zakončíme pak sezónu zápasy, ve kterých už nepůjde o sestup, ale naopak o radost ze hry, protože to je důvod, proč tenhle sport děláme, že jo. Navíc budeme mít u soupeřů daleko větší respekt než doposud, protože Ondra v neděli složil zkoušky Jiu Jitsu na stupni šest kjů, a to už něco znamená.

Autor: Thomas von Chaloupek